Novinky

Jednací řízení bez uveřejnění

06.08.2018

Jednací řízení bez uveřejnění je jedním z druhů zadávacího řízení. Oproti předchozí právní úpravě se důvody pro zadávání veřejných zakázek formou jednacího řízení bez uveřejnění zúžily. Je tomu tak zvláště proto, že důvody pro tuto formu zadávacího řízení ve smyslu předchozí právní úpravy jsou nyní upraveny v rámci změn závazku.

Jednací řízení bez uveřejnění umožňuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZZVZ") v obecné rovině v zásadě ve třech případech.

Prvním z nich je situace, kdy zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení či zjednodušenému podlimitnímu řízení, v němž (i) nebyly podány žádné nabídky nebo žádosti o účast; (ii) podané nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky; nebo (iii) účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky účasti v žádosti o účast.

Zadavatel je dále oprávněn použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud veřejná zakázka může být splněna jen určitým dodavatelem, a to buď z toho důvodu, že předmětem plnění je jedinečné umělecké dílo či výkon, nebo z technických důvodů neexistuje hospodářská soutěž, popřípadě je to nezbytné z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví. Podmínky ve dvou posledních případech jsou pak splněny pouze tehdy, pokud nelze využít jiného postupu a zadavatel nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky s cílem vyloučit hospodářskou soutěž.

Pro veřejné zakázky na služby stanoví ZZVZ také možnost použít jednací řízení bez uveřejnění tehdy, pokud je veřejná zakázka zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel má zadavatel v úmyslu veřejnou zakázku zadat účastníkovi soutěže o návrh, jehož návrh bude vybrán. 

Zadavatel může konečně použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, jíž nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Předpoklady jsou v tomto případě stanoveny následujícím způsobem použití jednacího řízení bez uveřejnění je nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti; tuto okolnost nemohl zadavatel předvídat a ani ji nezpůsobil; nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení či jednací řízení s uveřejněním. ZZVZ pojem krajně naléhavých okolností zvláště nevymezuje. Lze nicméně vyjít u předchozí právní úpravy, jakož i z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve vztahu k pojmu „krajně naléhavý případ“. Krajně naléhavou okolností by tak mělo být možné rozumět situaci vyjímečné povahy, která ve svém důsledku vyvolává mimořádné řešení vzniklé situace, odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Situace tak musí být naléhavá, tj. akutní, havarijní či přímo krizová a objektivně dosahující jisté značné (krajní) intenzity. Vzniklá situace z tohoto důvodu vyžaduje okamžité řešení, které nesnese odkladu a dochází při ní k ohrožení života, zdraví lidí, vzniku havárie, přírodní katastrofě či alespoň škodu velkého rozsahu. Odborná literatura do kategorie krajně naléhavých okolností řadí více méně jednotně okolnosti vyšší moci v podobě přírodních katastrof či živelních pohrom.

Za krajně naléhavý nelze zpravidla posoudit případ, kdy zadavatel o možném ohrožení do budoucna věděl a měl dostatek času na odstranění vadného stavu pomocí standardně zadávané veřejné zakázky. Rovněž způsobení krajně naléhavé okolnosti ze strany zadavatele není zpravidla důvodem pro to, aby zadavatel měl možnost formu jednacího řízení bez uveřejnění využít. Pokud tak například zadavatel způsobil svou nedbalostí havarijní stav určité budovy, nelze zcela bez výhrady tvrdit naléhavost oprav, byť budova ohrožuje okolí. Krajně naléhavá okolnost zadání veřejné zakázky byla totiž způsobena samotným zadavatelem. Záleží však vždy na posouzení okolností každého případu. 

Důležitým předpokladem je konečně nemožnost zadání veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení, konkrétně v otevřeném řízení, užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním. I tato podmínka musí být objektivní povahy. Jinými slovy, nemožnost splnit lhůty pro použití některé z těchto forem zadávacího řízení nesmí způsobit sám zadavatel.