Novinky

K ochraně soukromí veřejných osob

26.09.2018

Jak vyplývá z konstantní judikatury, veřejná osoba (resp. veřejně činná osoba) musí akceptovat větší míru veřejného a mediálního zájmu a kritiky než jiní občané, a tedy i uvádění jeho osoby do souvislosti s jinými subjekty. Meze přípustného zájmu a případné kritiky jsou ze strany veřejnosti širší než u soukromé osoby, na rozdíl od soukromé osoby se osoba veřejně činná nevyhnutelně a vědomě vystavuje přísné kontrole veřejnosti. Tento závěr vyplývá i z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, např. ve věci Lingens proti Rakousku ze dne 8. července 1986, č. stížnosti 9815/82.

Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší soud, když uzavřel, že měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou v případě těchto veřejně činných osob "mnohem měkčí ve prospěch původců těchto výroků. Je to dáno tím, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní, tak i soukromý život, a současně jej hodnotí (...) zde je namístě volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací a hodnocení jednání takové osoby právě proto, že jsou na ni kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna se o nich dozvídat, a to pro posouzení způsobilosti jak např. odborné, tak morální, obstarávat věci veřejné."