Novinky

K určení výše bezdůvodného obohacení za užívání pozemků zastavěných stavbami ve vlastnictví jiného subjektu

22.03.2019

Problematika určení výše bezdůvodného obohacení za užívání pozemků zastavěných stavbami ve vlastnictví jiného subjektu patří k velmi problémovým okruhům řešeným českými soudy, zejména otázka, zda má být určena výše takového bezdůvodného obohacení na základě znaleckého posudku nebo cenové mapy, a zda má být přihlédnuto ke skutečnosti, že pozemky jsou již zastavěné.

V rozsudku č.j. 11 C 147/2011-205 ze dne 29. listopadu 2018 shrnul Obvodní soud pro Prahu 4 právní závěry k dané otázce. Soudy určují výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemků zastavěných stavbami ve vlastnictví jiného subjektu na základě znaleckého posudku, a to ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase s přihlédnutím k tomu, že pozemky jsou zastavěny stavbami ve vlastnictví jiného subjektu, od čehož podle konstantní soudní judikatury nelze odhlédnout. Výše bezdůvodného obohacení musí vycházet z prospěchu, který obohacenému užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka odpovídající částkám obvykle vynakládaným v daném místě a čase za užívání takové věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1466/2013). Znalecký posudek tuto specifickou okolnost reflektuje, a to na rozdíl od cenových map. Podle názoru soudů nemohou být cenové mapy objektivním ukazatelem cen nemovitostí i z toho důvodu, že není zřejmé, z jakých cen bylo vycházeno ani jakým způsobem a kým byly ceny stanoveny. Soudy proto vycházejí ze závěrů znaleckých posudků, a to na rozdíl od cenových map, které jsou pouhým listinným důkazem.