Novinky

Nepřiměřená výše smluvní pokuty nemůže podle Nejvyššího soudu sama o sobě založit absolutní neplatnost právního jednání.

03.06.2019

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 21. března 2019 spis. zn.  33 Cdo 5377/2017 ztotožnil s posouzením neplatnosti smluvní pokuty podle dříve platné právní úpravy v obchodněprávních vztazích a dovodil, že za právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze pro nepřiměřenost její výše.

Nejvyšší soud se v daném případě zabýval pohledávkou zástavní věřitelky, která vznikla v důsledku porušení povinnosti vydlužitelů splácet řádně a včas splátky spotřebitelského úvěru sjednané smlouvou o zápůjčce.  Jistina ze smlouvy o zápůjčce činila částku 80.000,- Kč s pevně smluveným úrokem ve výši 40.000,- Kč. Pro případ prodlení s úhradou jistiny společně se smluveným úrokem byla sjednána smluvní pokuta ve výši 400,- Kč za každý den prodlení, a dále smluvní pokuta ve výši 500,- Kč za každé jednotlivé porušení povinnosti uvést při splácení jistiny identifikaci platby.

Zatímco soud prvního stupně nároku zástavní věřitelky na uspokojení pohledávky vyhověl, odvolací soud jej zamítnul s odůvodněním, že výše smluvní pokuty jako prostředek utvrzení dluhu v ujednané výši odporuje, a to s ohledem k celému obsahu smlouvy, dobrým mravům.

Nejvyšší soud se s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a konstatoval, že „nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřenosti zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu“. Nejvyšší soud vedle toho připustil, že pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, o absolutně neplatné ujednání by v takovém případě jít mohlo.