Jaké jsou právní následky pokud smluvní strany podřídily kontraktační proces zákonu o zadávání veřejných zakázek? Zvolili tím ve smyslu § 1770 o. z. zvláštní postup pro uzavření smlouvy a prosadí se i pro případ, že smlouva v souladu s tímto postupem uzavřena nebude? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v usnesení sp. zn. 25 Cdo 1291/2024, ze dne 14. 4. 2025.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zakázkách“), připouští, aby se kontraktačnímu procesu podle tohoto zákona podřídil i takový zadavatel, který k tomu není povinen. Stejný závěr se podává též z § 1770 o. z., jenž připouští, aby strany ujednaly pro uzavření smlouvy jiný postup než upravený občanským zákoníkem.
Námitka dovolatele, že dospěly-li soudy nižších stupňů k závěru, že smlouva nebyla uzavřena podle zákona o zakázkách, měly se dále zabývat otázkou, zda nedošlo k uzavření smlouvy faktickou akceptací podle § 1744 o. z., plyne z nepochopení principů subsidiarity občanského zákoníku a dispozitivity právní úpravy, které dávají účastníkům určitou volnost v uspořádání vzájemných vztahů dohodou (autonomie vůle a smluvní svoboda).
Pokud smluvní strany podřídily kontraktační proces zákonu o zakázkách, pak ve smyslu výše uvedeného § 1770 o. z. zvolily zvláštní postup pro uzavření smlouvy, který se prosadí nejen pro případ, že smlouva v souladu s tímto postupem uzavřena bude, ale též pro případ, že smlouva uzavřena nebude, neboť zvolený zvláštní postup nebyl plně dodržen. Odvolací soud tudíž postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, pokud otázku, zda mezi kontrahenty došlo k uzavření smlouvy, posuzoval podle zvláštní úpravy, již kontrahenti pro kontraktační proces zvolili.