Kdy dochází k převodu vlastnického práva nemovité věci, která dosud není zapsána v katastru nemovitostí (ač jinak splňuje podmínky pro její zařazení do evidence nemovitostí)? Jde o okamžik účinnosti převodní smlouvy nebo k převodu dojde až provedením zápisu vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí? Jinými slovy, převodu musí předcházet evidence převáděné nemovité věci v katastru nemovitostí? Lze v takovém případě aplikovat § 1109 o. z.? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud v rozsudku sen. zn. 22 ICdo 61/2023, ze dne 27. 8. 2025.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu, je-li předmětem převodu nemovitost, která dosud není zapsána v katastru nemovitostí, ač splňuje podmínky pro její zařazení do evidence nemovitostí, není možné k ní nabýt vlastnické právo (již pouhým) okamžikem účinnosti smlouvy, ale až v důsledku zápisu vlastnického práva podle předmětné věcné smlouvy.
Podle § 1109 o. z. lze nabýt vlastnické právo od neoprávněného pouze k věci nezapsané ve veřejném seznamu. Tedy podle § 1109 o. z. nelze nabýt vlastnické právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí.
Vlastník nemůže převést vlastnické právo k takové věci jinak než zápisem do katastru nemovitostí. Její převod je vždy, i pokud není v katastru dosud evidována, možný pouze zápisem do katastru nemovitostí.
K takové nemovitosti nelze nabýt vlastnické právo od neoprávněného postupem podle § 1109 o. z., který nelze aplikovat na věci, které sice podléhají evidenci v katastru nemovitostí, ale nejsou v ní zapsány. Jestliže vlastník nemůže převést vlastnické právo k takové věci jinak než zápisem do katastru nemovitostí, přičemž její převod je vždy, i pokud není v katastru dosud evidována, možný pouze zápisem do katastru nemovitostí, není možné ani v případě nabytí od neoprávněného připustit nabytí vlastnictví k nemovité věci zapisované (byť ve skutečnosti nezapsané) do katastru nemovitostí bez takového zápisu.