Nejvyšší soud: Postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravovat pouze tzv. technické chyby, nikoliv věcnou nesprávnost rozhodnutí o povolení vkladu. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, nejsou přípustné opravné prostředky. Bránit se lze až proti provedenému vkladu, a to jedině určovací žalobou podanou u civilního soudu

Nejvyšší soud České republiky posuzoval v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1813/2021, ze dne 26. 10. 2022 právní otázku, jakým způsobem lze dosáhnout nápravy pochybení katastrálního úřadu, který provedl vklad (zástavního) práva odporujícího zákazu zcizení (zapsaného jako věcné právo), zejména zda lze použít ustanovení § 36 odst. 1 katastrálního zákona (chybné údaje v katastru nemovitostí).

Ohledně chybných údajů v katastru nemovitostí ustanovení § 36 odst. 1 katastrálního zákona stanoví, že na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.

Podle právního názoru Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1813/2021, ze dne 26. 10. 2022 uvedeným postupem lze však opravovat toliko tzv. technické chyby, nikoliv věcnou nesprávnost rozhodnutí o povolení vkladu. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že jak již uzavřel Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 9 As 242/2015, „proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, nejsou přípustné opravné prostředky (§ 18 odst. 4 katastrálního zákona). Bránit se lze až proti provedenému vkladu, a to jedině určovací žalobou podanou u civilního soudu (výslovná úprava je nyní obsažena v § 986 občanského zákoníku).“

Nejvyšší soud tedy v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1813/2021 rozlišuje mezi tzv. „technickou chybou“ a „věcnou nesprávností rozhodnutí o povolení vkladu“.

Podle názoru Nejvyšší soudu je odpovídající žalobou žaloba na určení ve smyslu ustanovení § 986 odst. 1 o. z. Podle ustanovení § 986 odst. 1 o. z. kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.

Nejvyšší soud uzavírá, že vklad, měnící dosavadní stav sporného zápisu, lze na základě rozhodnutí soudu o určení sporného práva provést bez ohledu na to, zda ve věci byla zapsána poznámka spornosti zápisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 32/2022).