Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 888/2025, ze dne 23. 2. 2026 vyjádřil k otázce nezbytné cesty po dělení pozemku (§ 1033 odst. 2 o. z.).
Podle právního názoru Nejvyššího soudu lze ustanovení § 1033 odst. 2 o. z. aplikovat jen v případě, že žadatel o nezbytnou cestu přišel v důsledku dělení pozemku o právo umožňující mu spojení s veřejnou cestou a jen ve vztahu k osobě, která se na dělení pozemku podílela, nikoliv vůči jejím právním nástupcům, kteří nabyli vlastnické právo na základě singulární sukcese. Omezení dané § 1033 odst. 2 o. z. nemá povahu věcného práva, které vázne na věci bez ohledu na osoby, a tudíž na nástupce nepřechází.
Soud postupuje podle § 1033 odst. 2 o. z. i v případě, že k rozdělení pozemků došlo před 1. 1. 2014.