Výpis článků
Nejvyšší soud: Předpoklady, za nichž lze odporovat bezúplatnému právnímu jednání dlužníka, mají v § 591 o. z. zvláštní (samostatnou) úpravu, pro kterou se ani z části neuplatní předpoklady formulované ustanovením § 590 o. z.
Jaké jsou předpoklady, za nichž lze odporovat bezúplatnému právnímu jednání dlužníka? Uplatní se předpoklady formulované ustanovením § 590 o. z.? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2329/2023, ze dne 29. 2. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky předpoklady, za nichž lze odporovat bezúplatnému právnímu jednání dlužníka, mají v § […]
Pronajímatel nemůže podmiňovat splnění své povinnosti zajistit nájemci služby plněním povinností nájemce, tedy nemůže ani v případě porušení platebních povinností nájemce oprávněně omezit či přerušit dodávku služeb
Mohl pronajímatel v právních poměrech podle obč. zák. podmiňovat splnění svojí povinnosti zajistit nájemci služby splněním povinností nájemce vyplývajících z nájmu bytu, např. povinnosti platit nájemné a úhradu za služby? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 3535/2022, ze dne 20. 2. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky byl podle § 687 odst. […]
Při posuzování splnění předpokladů pro vznik zákonného ručení člena představenstva za závazky společnosti podle § 194 odst. 6 obch. zák. nelze zaměňovat škodu vzniklou společnosti, za niž člen představenstva odpovídá, se škodou vzniklou třetí osobě, za niž společnost odpovídá této třetí osobě
Jaké jsou předpoklady vzniku zákonného ručení člena představenstva za závazky společnosti podle § 194 odst. 6 obch. zák.? Jaký je vztah mezi závazkem člena představenstva nahradit společnosti škodu, kterou jí v důsledku porušení péče řádného hospodáře způsobil a závazkem společnosti nahradit třetí osobě (poškozenému) škodu způsobenou jednáním společnosti? Právě těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud České republiky […]
Nejvyšší soud: Delší časový odstup mezi okamžikem, kdy se spoluvlastník dozvěděl o porušení zákonného předkupního práva, a okamžikem, kdy spoluvlastník svůj nárok ze zákonného předkupního práva uplatnil, sám o sobě nečiní uplatnění zákonného předkupního práva rozporné s dobrými mravy, resp. není zjevným zneužitím práva
Jaké právní důsledky má delší časový odstup mezi okamžikem, kdy se spoluvlastník dozvěděl o porušení zákonného předkupního práva, a okamžikem, kdy spoluvlastník svůj nárok ze zákonného předkupního práva uplatnil? Je možné uplatnění zákonného předkupního práva s takovým časovým odstupem považovat za rozporné s dobrými mravy, resp. zjevné zneužití práva? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. […]
Nejvyšší soud: Zákonné předkupní právo upravené v ustanovení § 3056 odst. 1 o. z. nevzniká k celému pozemku, na kterém se nachází stavba, při splnění základního předpokladu, že lze část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání. V takovém případě se vztahuje zákonné předkupní právo pouze na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě
Jaké musí být splněny předpoklady, aby předkupní právo upravené v ustanovení § 3056 odst. 1 o. z. nevzniklo k celému pozemku, na kterém se nachází stavba, ale pouze k oddělené části? Musí oddělená část pozemku kopírovat půdorys stavby nebo může zahrnovat i širší část, tj. přiměřené rozšíření plochy pozemku pro funkční využití stavby? Právě těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud […]
Nejvyšší soud: Jde-li o poškození věci a poškozený zvolí způsob náhrady škody podle § 2951 o. z. tak, že nesouhlasí s uvedením v předešlý stav škůdcem a požaduje finanční náhradu, dochází tím k jednostranné změně obsahu závazku a tuto projevenou vůli poškozeného je škůdce povinen respektovat
Jaká je povaha práva poškozeného zvolit způsob náhrady škody podle § 2951 o. z. a jak má poškozený zvolit způsob náhrady škody? Je možné ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. chápat jako alternativní obligaci ve smyslu § 1926 o. z.? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 1820/2022, ze […]
Nejvyšší soud: Neposkytnutí odměny členovi voleného orgánu podle § 61 odst. 2 z. o. k. je sankcí za porušení výkonu funkce s péčí řádného hospodáře. K tomuto postihu je možné přistoupit jen v případě, kdy v příčinné souvislosti s jednáním člena voleného orgánu, kterým porušil péči řádného hospodáře, došlo k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 287/2023, ze dne 14. 11. 2023 vyjádřil k podmínkám odepření poskytnutí odměny podle § 61 odst. 2 z. o. k. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky ustanovení § 61 odst. 1 a 2 z. o. k. má svůj předobraz v předcházející právní úpravě obsažené v § 66 odst. 3 obch. zák. Závěry Nejvyššího soudu […]
Nejvyšší soud: Z dikce ustanovení § 2108 o. z. (ze slov „odhadem přiměřeně odpovídá“) vyplývá, že i pokud se ukáže, že výše „přiměřené slevy“ z ceny díla je rozdílná od částky, kterou objednatel zadržel, nelze zadržení takové částky (tedy ani v rozsahu daného rozdílu) považovat za neoprávněné, pokud její výše „odhadem přiměřeně odpovídala“ výši slevy
Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiáky sp. zn. 33 Cdo 2909/2023, ze dne 25. 10. 2023 je předpokladem oprávnění objednatele (kupujícího) odložit doplatek ceny díla, resp. kupní ceny (§ 2108 o. z., § 2615 odst. 2 o. z.) prodlení zhotovitele (prodávajícího) se splněním povinnosti vyplývající z odpovědnosti za vady. Ustanovení § 2108 o. z. navazuje na § 2106 […]
Nejvyšší soud: Rozhodla-li valná hromada o rozdělení zisku na podkladě nezpůsobilé účetní závěrky, nemá toto rozhodnutí právní účinky. Nemá-li napadené usnesení valné hromady právní účinky, hledí se na něj, jako by nebylo přijato
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1306/2023, ze dne 29. 11. 2023 vyjádřil k některým aspektům rozhodování valné hromady společnosti s ručením omezeným o rozdělení zisku. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky závěry ustálené rozhodovací praxe týkající se rozhodování valné hromady akciové společnosti o rozdělení zisku nejsou bez dalšího přenositelné do poměrů společnosti […]
Pakliže žalobce tvrdí promlčení zástavního práva, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo je promlčeno; pakliže tvrdí, že zástavní právo zaniklo, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo zaniklo; pakliže žalobce tvrdí vadu právního důvodu nabytí zástavního práva, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo neexistuje, resp., že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem
Jakým způsobem má být žalováno, pokud žalobce tvrdí promlčení zástavního práva? Je odpovídajícím prostředkem žaloba na určení, že zástavní právo je promlčeno, nebo že zástavní právo zaniklo nebo případně, že zástavní právo neexistuje? Právě těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 575/2023, ze dne 31. 10. 2023. Podle právního názoru Nejvyššího […]