Uplatnění daně z přidané hodnoty u činností podle plánovacích smluv

V aktuálním příspěvku v rámci sekce Focus jsme se věnovali problematice daňových dopadů plánovacích smluv.

Plánovací smlouvy představují jeden z velmi důležitých nástrojů uplatňovaných městy a obcemi v souvislosti s rozvojem území a jsou významným zdrojem finančních prostředků pro financování infrastruktury v lokalitách dotčených výstavbou soukromých investorů. Z pohledu stability uzavíraných právních vztahů je nezbytné, aby byly vyjasněny veškeré parametry uzavíraných plánovacích smluv, včetně sjednocení názorů na jejich daňové aspekty.

Spornou otázkou je především, zda obec nebo kraj při plnění závazků z plánovací smlouvy vystupují jako orgány veřejné moci a zda se proto uplatní zákonné vynětí z povinnosti platit daň z přidané hodnoty. Spornou zůstává rovněž otázka, zda úplata stavebníka (investora) představuje skutečnou protihodnotu konkrétního plnění obce nebo kraje a zda jde o ekonomickou činnost. Dochází rovněž k posuzování přímé souvislosti mezi plněním a úplatou.

Současná nejistota má výrazné dopady, pokud obec nebo kraj neuplatní daň z přidané hodnoty, přestože jim tato povinnost vznikne, hrozí zejména dodatečné doměření daně, penále a úrok z prodlení, jakož i povinnost opravit daňové doklady.

Příspěvek vydáváme rovněž jako samostatnou publikaci.