Jakým způsobem a na základě jakého ustanovení o. z. se posuzuje úhrada za užívání předmětu nájmu po skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání sjednaného na dobu určitou do jeho vyklizení (odevzdání) nájemcem? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 105/2025, ze dne 1. 4. 2025.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky se ustanovení § 2295 o. z. na stanovení výše úhrady za užívání předmětu nájmu po skončení nájmu prostoru sloužícího podnikání sjednaného na dobu určitou do jeho vyklizení (odevzdání) nájemcem nepoužije. Protože v takovém případě jiné - speciální - ustanovení, z něhož by vyplýval způsob stanovení výše úhrady, občanský zákoník neobsahuje, je třeba výši úhrady stanovit podle principů bezdůvodného obohacení (§ 2991, 2999 o. z.).