V jakém rozsahu správní soudy přezkoumávají zákonné podmínky kontraktační (předvyvlastňovací) fáze? Pokud se vlastníkům pozemku nepodaří před správními soudy zvrátit správnost pravomocného rozhodnutí správních orgánů o vyvlastnění, lze se totožnými námitkami zabývat v řízení podle části páté o. s. ř.? Jaký je vztah mezi „kontraktačním bonusem“ a institutem mimořádného zvýšení náhrady soudem podle § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 24 Cdo 2813/2024, ze dne 2. 12. 2024.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky je zákonnou podmínkou vyvlastňovacího řízení vyjednávací (předvyvlastňovací) fáze. Správní soudy tedy musí v případě sporu o to, zda k vyvlastnění došlo po právu či nikoliv, přezkoumat i to, zda vlastník pozemku obdržel řádnou nabídku, jak na ni reagoval a případně i to, zda jsou jeho požadavky na vyvlastnitele reálné. Z toho ovšem na straně druhé plyne, že pokud se vlastníkům pozemku nepodařilo před správními soudy zvrátit správnost pravomocného rozhodnutí správních orgánů o vyvlastnění, v jehož rámci jedině mohli uplatnit námitky proti průběhu předchozího kontraktačního procesu, nelze se již totožnými námitkami zabývat v řízení podle části páté o. s. ř., jehož předmětem je pouze a jen určení výše náhrady za vyvlastnění. V řízení před obecnými soudy (podle části páté o. s. ř.) se nelze zabývat otázkami, jež se vztahují k podmínkám, za nichž lze rozhodnout o expropriaci, nýbrž jen tím, zda je náhrada za již uskutečněné vyvlastnění přiměřená.
Pro určení kupní ceny, která je v rámci kontraktačního procesu nabízena, je cena obvyklá stanovená znaleckým posudkem. Účelem koeficientu, kterým se takto určená cena násobí, je kompenzace nuceného omezení a dále zajištění toho, že se vyvlastňovanému dostane náhrady, která bude značně přesahovat cenu obvyklou, čímž má, ve spojení se stanovením přiměřené lhůty, stimulovat vlastníka pozemku k rychlému uzavření kupní smlouvy v dohledné době, aby bylo možno co nejdříve využít pozemek (stavbu) k zamýšlenému účelu, tj. k výstavbě potřebné infrastruktury. Spojení podmínky předvyvlastňovacího jednání a kompenzačního bonusu má směřovat k urychlení a zefektivnění procesu získávání pozemků (staveb) pro výstavbu strategicky významné infrastruktury.
Pokud však v rámci negociačních jednání k uzavření kupní smlouvy ve stanovené době nedojde a je zahájeno vyvlastňovací řízení, pak již vlastníkovi pozemku pojmově nenáleží výhoda „kontraktačního bonusu“.
Nesplnění zákonných podmínek pro přiznání „kontraktačního bonusu“ nemůže v žádném případě nahrazovat ani institut mimořádného zvýšení náhrady soudem podle § 28 odst. 3 zákona o vyvlastnění, jelikož onen bonus i mimořádné zvýšení náhrady za vyvlastnění jsou samostatnými a nezaměnitelnými právními instituty, každý se projevuje v jiném časovém úseku a každý z nich sleduje zcela jiný účel, což je ostatně patrné i z taxativního výčtu důvodů mimořádného zvýšení v § 28 odst. 3 písm. a) až d) vyvlastňovacího zákona.