Advokátní kancelář ACHOUR & PARTNERS zastupuje významnou soukromou společnost v soudním sporu v souvislosti s nabytím nemovitých věcí a realizací rozsáhlého developerského projektu v dynamicky se rozvíjející části hlavního města Prahy. Odhadované náklady na výstavbu developerského projektu přesahují tři miliardy korun.
Na poskytování právních služeb se v tomto soudním sporu podílejí Gabriel Achour a Marek Hausmann.
Jedná se o mimořádně komplikovaný a komplexní soudní spor vyžadující podrobnou právní analýzu přesahující úroveň a náročnost běžných soudních sporů. Závěry tohoto soudního sporu a odpovědi na komplikované právní otázky s přímým dopadem na praktické využití mají ambice na sjednocení judikatury v oblasti posuzování plnění povinností v rámci rozsáhlých a dlouhodobě připravovaných transakcí souvisejících s využitím rozsáhlých území pro bytovou zástavbu.
Zcela zásadními otázkami řešenými v rámci soudního sporu jsou otázky zániku závazku u smluv o smlouvě budoucí, přípustnosti změny základních náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí jinou než písemnou formou, jednostranného vzdání se práva, prospěchu třetí osoby z uzavřených smluv a práva třetí osoby domáhat se plnění z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí. Rovněž tak zcela zásadní otázkou řešenou v soudním sporu je otázka právní povahy některých stavebních objektů a dopadů na uzavřené smlouvy.
Další významnou právní otázkou řešenou ve sporu je rozsah prokazování splnění smluvních předpokladů pro vznik práva učinit výzvu k uzavření budoucí (vlastní realizační) smlouvy.
Ve sporu jsou rovněž řešeny otázky veřejného stavebního práva, např. dopady existence více veřejnoprávních rozhodnutí povolujících různé stavební záměry na stejném pozemku za situace kdy se tyto záměry svojí stavební povahou zcela vylučují.
V celém soudním řízení, a především v rámci argumentace o podstatě sporu, silně rezonuje potřeba hlubšího a pevnějšího zakořenění některých principů judikatorně vyřešených v rámci německého právního okruhu, včetně např. otázky právního významu odkládacích podmínek a zmaření odkládacích podmínek. Rovněž tak je v detailu analyzován princip „Treu und Glauben“ v českém právním řádu, který je zakotven v § 6 občanského zákoníku. Tento princip pochází z § 242 německého občanského zákoníku a zásadně ovlivňuje vznímání závazků soukromého práva. V řízení usilujeme o ochranu dobré víry a poctivosti a prosazení změny vnímání principu „Treu und Glauben“, a to nikoli jako pomocného výkladového ustanovení, ale jako základního vodítka při posuzování oprávněnosti nároku v soukromoprávních vztazích.
Výsledek soudního sporu bude mít zásadní dopad na rozvoj v předmětné developerské oblasti.