Transakční praxe: Rozdělení odštěpením
V projektu rozdělení musí rozdělovaná společnost určit, jaký její majetek a jaké její dluhy přechází na nástupnickou společnost a kteří její zaměstnanci přecházejí k nástupnické společnosti (pokud k přechodu zaměstnanců dochází). Dále musí stanovit den, od kterého se z účetního hlediska jednání odštěpované části rozdělované společnosti přičítá nástupnické společnosti (tzv. rozhodný den). Neméně důležitou součástí projektu přeměny je určení tzv. výměnného poměru podílů, tedy rozhodnutí o tom, jaká bude vlastnická struktura nástupnické společnosti.
Rozdělení odštěpením je druhem tzv. přeměn obchodních společností[1], které v praxi využívají obchodní společnosti nebo družstva, a na jeho základě lze provést vyčlenění souboru jmění, které přejde do nově založené obchodní společnosti nebo družstva. Jměním se rozumí jak majetek, tak dluhy. Proces rozdělení odštěpením se řídí zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění ("Zákon o přeměnách"), zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění ("Občanský zákoník") a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění. Jde o standardní transakci, která není (přes svoji jistou administrativní náročnost) komplikovaná.
Projekt rozdělení
Základním dokumentem, podle kterého se rozdělení odštěpením provádí, je tzv. projekt rozdělení. Tento dokument se vypracovává v písemné formě, obsahuje právní jednání rozdělované společnosti[2] a stanoví podmínky rozdělení odštěpením.
V projektu rozdělení musí rozdělovaná společnost určit, jaký její majetek a jaké její dluhy přechází na nástupnickou společnost a kteří její zaměstnanci přecházejí k nástupnické společnosti (pokud k přechodu zaměstnanců dochází). Dále musí stanovit den, od kterého se z účetního hlediska jednání odštěpované části rozdělované společnosti přičítá nástupnické společnosti (tzv. rozhodný den). Neméně důležitou součástí projektu přeměny je určení tzv. výměnného poměru podílů, tedy rozhodnutí o tom, jaká bude vlastnická struktura nástupnické společnosti. Součástí projektu rozdělení musí být také zakladatelské jednání nástupnické společnosti.
Projekt rozdělení vypracovává statutární orgán společnosti bez nutnosti předchozího souhlasu společníků (akcionářů).
Vymezení odštěpované části
Odštěpovanou část rozdělované společnosti je v projektu rozdělení nutné dostatečně určitě vymezit. V praxi se tak děje tím, že se v projektu rozdělení (popřípadě v jeho příloze) popíše seznam majetku a dluhů, resp. pracovněprávní závazky, které přechází v rámci rozdělení odštěpením. Projekt rozdělení může při tomto vymezení použít odkazu na poslední řádnou, mimořádnou, konečnou nebo mezitímní účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu odštěpení a soupisy jmění z provedené inventarizace, jestliže takové vymezení umožňují. Majetek a práva zapisovaná do katastru nemovitostí se v projektu rozdělení označí podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v platném znění.
Projekt rozdělení vypracovává statutární orgán společnosti bez nutnosti předchozího souhlasu společníků (akcionářů).
Pokud je odštěpovaná část vymezena v části majetku a dluhů (práv a povinností) obecně, je vhodné také (z procesní opatrnosti) obecně vymezit část rozdělované společnosti, která na nástupnickou společnost nepřechází. Tím může rozdělovaná společnost zamezit případným sporům do budoucna.
Vzhledem ke skutečnosti, že projekt rozdělení bývá vypracován před okamžikem právních účinků rozdělení odštěpením, tedy přede dnem zápisu rozdělení odštěpením do obchodního rejstříku, je nutné při vymezení odštěpované části také určit, co se stane, pokud se struktura majetku či dluhů a pracovněprávních závazků v tomto mezičase změní.
Znalecký posudek
Hodnota odštěpované části musí být oceněna znaleckým posudkem, a to zejména s ohledem na ochranu případných věřitelů.
Hodnota odštěpované části musí být oceněna znaleckým posudkem, a to zejména s ohledem na ochranu případných věřitelů.[3] Znalecký posudek musí vyhotovit znalec jmenovaný soudem pro konkrétní případ.[4] Znalecký posudek se vyhotovuje ke stavu ve dni předcházejícímu rozhodný den.
Určení rozhodného dne
Rozhodným dnem dochází k oddělení účetnictví rozdělované a nástupnické společnosti, s čímž je spjata povinnost zpracování konečné účetní závěrky rozdělované společnosti.
Rozhodný den může rozdělovaná společnost v projektu rozdělení stanovit až 12 měsíců přede dnem zápisu odštěpení do obchodního rejstříku, tedy v době zpracování projektu rozdělení i zpětně do minulosti. Rozhodným dnem dochází k oddělení účetnictví rozdělované a nástupnické společnosti, s čímž je spjata povinnost zpracování konečné účetní závěrky rozdělované společnosti. Běžnou praxí je, že se rozhodný den stanoví na 1. leden kalendářního roku, typický počátek účetního období[5], jelikož rozdělovaná společnost může využít zpracovanou konečnou účetní závěrku a nemusí ji vyhotovovat separátně jen pro účel rozdělení odštěpením.[6]
Určení výměnného poměru podílů
Při určování budoucí vlastnické struktury nejčastěji nastává situace, kdy společníci (akcionáři) rozdělované společnosti získají v nástupnické společnosti totožný podíl, jakým disponují ve společnosti rozdělované. Jedná se v takovém případě o výměnný poměr rovnoměrný.[7] V projektu rozdělení lze však stanovit i poměr nerovnoměrný a tuto skutečnost poté kompenzovat doplatkem tomu společníku (akcionáři), kterému (by) se na základě stanovení nerovnoměrného výměnného poměru snížilo jeho jmění.
Zveřejnění projektu rozdělení
Rozdělení odštěpením musí být schváleno (i) valnou hromadou společnosti s ručením omezeným, a to 3/4 hlasů přítomných společníků, nebo (ii) valnou hromadou akciové společnosti, a to 3/4 hlasů přítomných akcionářů, přičemž společenská smlouva nebo stanovy mohou v obou uvedených případech stanovit požadavek na vyšší počet hlasů.
Projekt rozdělení musí být zveřejněn ve sbírce listin obchodního rejstříku, a to minimálně jeden měsíc před tím, než bude rozdělení odštěpením schváleno nejvyšším orgánem rozdělované společnosti. Ve stejné době musí být v obchodním věstníku zveřejněno oznámení o uložení projektu rozdělení do sbírky listin a upozornění pro věřitele na jejich práva v rámci rozdělení odštěpením.[8]
Zpráva o rozdělení
Schválením projektu rozdělení v rámci schválení rozdělení odštěpením se stává projekt rozdělení účinným a závazným. O tomto schválení musí být sepsán notářský zápis.
Statutární orgán rozdělované společnosti musí zpracovat podrobnou písemnou zprávu o rozdělení, ve které vysvětlí projekt rozdělení zejména s ohledem na ekonomické dopady na společníky (akcionáře) rozdělované společnosti a také na věřitele rozdělované společnosti. Zpráva o rozdělení se nepořizuje u společností s ručením omezeným, kde jsou všichni společníci zároveň i jednateli a také u společností, kde s tím, že se tato zpráva nebude pořizovat, souhlasí všichni společníci.[9]
Schválení rozdělení odštěpením
Zápisem do obchodního rejstříku dochází k právním účinkům rozdělení odštěpením.
Rozdělení odštěpením musí být schváleno (i) valnou hromadou společnosti s ručením omezeným, a to 3/4 hlasů přítomných společníků, nebo (ii) valnou hromadou akciové společnosti, a to 3/4 hlasů přítomných akcionářů, přičemž společenská smlouva nebo stanovy mohou v obou uvedených případech stanovit požadavek na vyšší počet hlasů.[10] Schválením projektu rozdělení v rámci schválení rozdělení odštěpením se stává projekt rozdělení účinným a závazným. O tomto schválení musí být sepsán notářský zápis.
Zápis do obchodního rejstříku
Proces rozdělení odštěpením musí také respektovat zájmy věřitelů rozdělované společnosti.
Zápisem do obchodního rejstříku dochází k právním účinkům rozdělení odštěpením. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podávají společně rozdělovaná a nástupnická společnost, a to u místně příslušného rejstříkového soudu. Pokud se sídlo nástupnické společnosti nachází v obvodu jiného rejstříkového soudu než sídlo rozdělované společnosti, je možné návrh podat u kteréhokoliv z těchto příslušných rejstříkových soudů.
Doba trvání procesu rozdělení odštěpením
Pokud se společnost rozhodne podstoupit proces rozdělení odštěpením, musí počítat s tím, že ve většině případů bude trvat zhruba 4 až 6 měsíců. Záleží však na dalších okolnostech, zejména složitosti projektu přeměny, schvalovacích procesech atd.
Ochrana věřitelů
Proces rozdělení odštěpením musí také respektovat zájmy věřitelů rozdělované společnosti. Hlavní riziko jejích věřitelů představuje situace, kdy by došlo k oddělení dluhů (pohledávek věřitelů) od aktiv, jejichž zpeněžení by mohlo splnění těchto dluhů zajistit.[11]
Zákon o přeměnách v prvé řadě obecně vyžaduje, aby po provedení rozdělení odštěpením nedošlo ke způsobení úpadku nástupnické společnosti. Rozdělovaná společnost také ručí za splnění dluhů, které přešly na nástupnickou společnost, a to až do výše vlastního kapitálu rozdělované společnosti vykázaného v zahajovací rozvaze po provedení rozdělení odštěpením. Nástupnická společnost recipročně ručí za splnění dluhů rozdělované společnosti, a to až do výše ocenění jmění, které na ní přešlo z rozdělované společnosti.
Rozdělovaná společnost také ručí za splnění dluhů, které přešly na nástupnickou společnost, a to až do výše vlastního kapitálu rozdělované společnosti vykázaného v zahajovací rozvaze po provedení rozdělení odštěpením. Nástupnická společnost recipročně ručí za splnění dluhů rozdělované společnosti, a to až do výše ocenění jmění, které na ní přešlo z rozdělované společnosti.
Pokud mají společníci (akcionáři) záměr nástupnickou společnost po provedení rozdělení odštěpením prodat a budou se chtít vyhnout riziku, že by rozdělovaná společnost v případě špatných hospodářských kroků nového managementu nástupnické společnosti mohla ručit za její dluhy, lze například doporučit, aby nástupnická společnost sjednala nové úvěry a splatila ty původní ještě před jejím samotným prodejem.[12]
Dalším zajištěním věřitelů rozdělované i nástupnické společnosti je také možnost do 6 měsíců od provedení rozdělení odštěpením požádat o poskytnutí dodatečné jistoty, pokud by se zhoršila dobytnost jejich nesplatných pohledávek.
Jiné postupy
Rozdělení odštěpením je velmi specifické, lze však využít i jiné právní instituty, které se v některých aspektech (účincích a sledovanému cílovému stavu) mohou blížit účinkům rozdělení odštěpením. Lze uvést např. prodej obchodního závodu podle § 2175 Občanského zákoníku, kde je možné převést část jmění bez nutnosti založení nové společnosti. Další způsob může představovat založení nové společnosti a vklad majetku do kapitálu této společnosti (spolu s případným převzetím dluhů touto novou společností). Lze do jisté míry též využít i běžné právní instituty Občanského zákoníku (resp. jejich kombinaci) jako koupě, postoupení smlouvy atd., a to v závislosti na konkrétních požadavcích. Každý z uvedených postupů ("alternativ") má své výhody i nevýhody a nemusí vždy vyhovovat potřebě společníků (akcionářů) a sledovanému cíli.
_____________________________________
[1] Na základě přeměn obchodních společností dochází k fúzím (slučování, splynutí), rozdělením (rozdělení, odštěpení), změnám právní formy obchodních společností, převodům jmění na společníka popřípadě k přeshraničním přemístěním sídla obchodních společností.
[2] Pro zjednodušení je analyzován pouze proces odštěpení společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Analyzované principy však lze aplikovat i na družstva a přiměřeně i na ostatní obchodní společnosti.
[3] Nástupnická společnost ručí za dluhy rozdělované společnosti, které existovaly do okamžiku zápisu rozdělení odštěpením do obchodního rejstříku, a to do výše hodnoty vlastního kapitálu při vzniku nástupnické společnosti. Tato hodnota je zjištěna znaleckým posudkem.
[4] Soud má povinnost znalce jmenovat do 15 dnů od podání návrhu.
[5] Pokud rozdělovaná společnost využívá tzv. hospodářského roku, stanovuje se rozhodný den na jeho počátku.
[6] Včetně dalších aspektů účetnictví.
[7] Například společník vlastní 30% podíl na rozdělované společnosti a po rozdělení odštěpením nabyde 30% podíl na společnosti, která vznikne tímto rozdělením odštěpením.
[8] Lze nahradit umístěním oznámení na webové stránky rozdělované společnosti (při splnění podmínek přístupnosti a zachování obsahu) a do obchodního věstníku oznámit jen odkaz na tyto webové stránky.
[9] Zprávu o rozdělení není třeba pořizovat u družstev, kde s tím všichni členové souhlasí.
[10] U družstev musí být rozdělení odštěpením schváleno členskou schůzí družstva, a to 2/3 hlasů přítomných členů, pokud stanovy neurčí jinak.
[11] V praxi by k tomu mohlo dojít buď tím, že (i) na nástupnickou společnost přejde "zdravá část" jmění a u rozdělované společnosti zůstane ta "problematická" i s dluhy věřitelů, nebo (ii) naopak, kdy "zdravá část" zůstane v rozdělované společnosti a "problematická" přejde na nástupnickou společnost.
[12] Riziko tak v této situaci přejde z rozdělované společnosti na banku, která běžně lépe zvládá proces kontroly a řízení rizik.