Focus

Veřejná podpora bývá trochu opomíjenou právní oblastí, možná i proto, že je upravena skoro výhradně na úrovni Evropské unie. Neměla by se ale podceňovat, protože může mít závažné důsledky, a to i pro soukromé investory, kterým může být uložena povinnost neoprávněně poskytnutou veřejnou podporu vrátit. Aktuálně například Komise Evropské unie potvrdila rozhodnutí, že Španělsku má být vrácena podpora poskytnutá historicky operátorům k digitalizaci televizní sítě.

Poskytování veřejných podpor je v zásadě, až na výjimky, nepřípustné. V praxi ale často není snadné určit, kdy se vlastně o veřejnou podporu jedná. Klíčová je definice, podle které veřejnou podporou může být jakékoli opatření s dopadem na veřejné rozpočty, pokud poskytuje selektivní výhodu podniku nebo odvětví a narušuje hospodářskou soutěž a vnitřní trh Evropské unie. Neexistuje žádný seznam opatření, o která by se mohlo jednat; to znamená, že veřejnou podporou může být prakticky cokoli, co má dopad na veřejné rozpočty, typicky od dotací a subvencí, přes odpouštění daní a jiných plateb, po zvýhodněné prodeje majetku, pronájmy, příspěvky na infrastrukturu a podobně. Pokud k tomu přičteme fakt, že k narušení nebo ohrožení hospodářské soutěže a vnitřního trhu může dojít relativně snadno, může se poskytovatel opatření (třeba obec nebo město) lehce dostat do situace, kdy třeba i neúmyslně veřejnou podporu poskytne, například prodejem za netržních podmínek nebo nákupem zvýhodňujícím prodávajícího.

Proto je třeba vždy raději předem zkoumat, jestli chystané opatření nenaplňuje znaky veřejné podpory, a případně nastavit parametry tak, aby k poskytnutí podpory ideálně vůbec nedošlo, nebo aby se alespoň nejednalo o podporu neoprávněnou. Uvažovat lze o využití blokových výjimek, podpory malého rozsahu, kritéria subjektu v tržním hospodářství, případně lze notifikovat Komisi a vyžádat si její stanovisko. Právě Komise je zde příslušným orgánem, kompetence českých orgánů jsou v této oblasti omezené. Pokud Komise z nějakého důvodu zahájí řízení a dojde k závěru, že byla poskytnuta neoprávněná veřejná podpora, může nařídit, aby byla podpora příjemcem vrácena zpět poskytovateli; takové řízení může být zahájeno v promlčecí lhůtě deseti let od poskytnutí opatření.

Není třeba dodávat, jaké dopady to může mít na vztahy mezi příjemcem podpory a poskytovatelem. I proto je vhodné řešit nejen veřejnou podporu jako takovou, ale i na tuto možnost pamatovat při uzavírání soukromoprávních smluv. Pokud přitom třeba město, uzavírá transakci se soukromým investorem, lze například doporučit, aby postupovalo v souladu s kritériem subjektu v tržním hospodářství, tedy zjednodušeně tak, jak by jednal jakýkoli jiný soukromý investor na trhu. Při splnění všech předpokladů se jedná o jednu z možností, jak riziko poskytnutí veřejné podpory výrazně snížit.

Lze přitom očekávat, že problematika veřejných podpor bude čím dál aktuálnější, v současné době se dostala více do popředí v souvislosti s posuzováním opatření poskytovaných při koronavirové krizi. Jedná se nepochybně o výzvu jak pro veřejné instituce, města a obce, tak i pro soukromé subjekty, které s nimi spolupracují.