Nejvyšší soud České republiky ("Nejvyšší soud") se v rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 3512/2018 ze dne 13. 7. 2020 vyjádřil k výkladu § 2605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění ("OZ"), podle kterého "dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu". Dokončení díla společně s jeho předáním představuje podmínku nezbytnou k tomu, aby bylo dílo provedeno (a provedení díla je zase podmínkou pro vznik práva na zaplacení ceny díla); jedná se tedy o významnou právní otázku.

V posuzovaném případě byl zhotovován výtah, který byl sice uveden do zkušebního provozu, objednatel jej však z důvodu výskytu vad a nesouladu se smlouvou o dílo odmítl převzít. V nastalém soudním sporu potom objednatel uváděl, že dílo nebylo dokončeno, zatímco zhotovitel tvrdil, že jelikož uvedením do zkušebního provozu byla předvedena způsobilost výtahu sloužit svému účelu, dílo dokončeno bylo.

Objednatel se proto obrátil na Nejvyšší soud s otázkou, zda může být dílo dokončeno (tj. zda může být předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu) i v případě, že trpí vadami. Nejvyšší soud tuto otázku posoudil následovně: "Skutečnost, že dílo trpí vadami, sama o sobě nemusí znamenat, že dílo nemůže být dokončeno předvedením jeho způsobilosti sloužit svému účelu. Musí však jít právě o vady takové povahy, které vzhledem ke konkrétnímu dílu nebrání dílu sloužit svému účelu. Posouzení, zdali dané vady brání dílu sloužit svému účelu, bude vždy záležet na konkrétním případu. V případě výtahů si lze představit např. takové vady, jež nebrání dílu sloužit svému účelu, jako chybějící zrcadlo, nesprávné označení pater, nepůjde-li o výtah sloužící např. nevidomým, absence hlasového potvrzení patra apod. Byla-li však v podmínkách projednávané věci zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dílo bylo uvedeno do tzv. zkušebního provozu."

To znamená, že možnost dokončení díla i přes existující vady bude záviset na konkrétních okolnostech. Pokud budou vady takové povahy, že nebudou dílu bránit, aby sloužilo svému účelu, bude možné dílo i přes tyto vady považovat za dokončené; oproti tomu v případě výskytu závažnějších vad k dokončení díla nedojde (a to ani přesto, že dílo bude např. uvedeno do zkušebního provozu). Smluvním stranám lze proto doporučit, aby ve smlouvách o dílo věnovaly pozornost vymezení účelu díla, a to tak, aby bylo co nejvíce zřejmé, jaké typy případných vad mohou naplňování tohoto účelu bránit.