Podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů ("ZVR"), se do veřejného rejstříku (tedy i do rejstříku obchodního) zapisuje předmět činnosti nebo podnikání nebo vymezení účelu osoby. Nezřídka se přitom stává, že osoby zapsané do obchodního rejstříku svůj předmět podnikání vymezují jako "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona". Proti této praxi se však nyní vymezil Nejvyšší soud České republiky ("Nejvyšší soud") v rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 ze dne 12. 5. 2021.
Nejvyšší soud se v dané situaci zabýval konkrétně akciovou společností, u které uvedl, že k zápisu předmětu podnikání do obchodního rejstříku jsou zásadní její stanovy; jako předmět podnikání akciové společnosti lze totiž do obchodního rejstříku zapsat pouze to, co je jako předmět podnikání uvedeno ve stanovách. Dále Nejvyšší soud zdůraznil, že pro vymezení předmětu podnikání ve stanovách nemají žádný význam ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon ("ŽZ"), který se aplikuje při posouzení veřejnoprávních nároků kladených na provozování živností. Jinými slovy, vymezení předmětu podnikání ve stanovách není totéž, co označení živnosti, a proto předmět podnikání ani nemusí vymezení jednotlivých živností v ŽZ kopírovat. Samozřejmě je možné uvést jako předmět podnikání některý (konkrétní) obor živnosti či více z nich; stejně tak ale v případě, že je jako předmět podnikání uvedena činnost, která se ŽZ nekoresponduje, je pouze na živnostenském úřadu, aby posoudil, pod jaký předmět podnikání dle ŽZ lze tuto (srozumitelně a určitě) popsanou činnost podřadit, a zda jsou pro její provozování splněny veřejnoprávní podmínky.
V návaznosti na výše uvedené potom Nejvyšší soud konstatoval, že "ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem". Takovéto ujednání stanov je proto podle Nejvyššího soudu neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu § 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ("OZ"); to značí, že se k němu podle § 554 OZ nepřihlíží. V důsledku toho nelze takto vymezený předmět podnikání ve stanovách ani zapsat do obchodního rejstříku.
Pro praxi výše uvedené závěry Nejvyššího soudu znamenají, že zápis předmětu podnikání "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" by již nově neměl být umožněn. Pokud byl takovýto zápis proveden v minulosti, je třeba jej napravit postupem podle § 9 odst. 1 ZVR. Změna předmětu podnikání (tedy změna společenské smlouvy) přitom může být nepochybně poměrně náročným procesem, kdy je mnohdy (v závislosti na povaze zapsané osoby) vyžadováno zhotovení notářského zápisu, svolání valné hromady apod. Na druhou stranu ale důsledky nesjednání nápravy chybného zápisu v obchodním rejstříku mohou být závažné, v krajním případě může ze strany rejstříkového soudu dojít až ke zrušení zapsané osoby s likvidací. Lze proto jedině doporučit, aby byly zápisy v obchodním rejstříku uvedeny do souladu se ZVR a závěry Nejvyššího soudu.