Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 59/2022, ze dne 30. 6. 2022 vyjádřil k otázce přípustnosti posuzování otázky, zda člen statutárního orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu vychází-li odvolací soud při posuzování otázky, zda žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post, jde o judikaturou Nejvyššího soudu zakázaný postup - tzv. "retrospektivní proroctví", tedy přístup "generála po bitvě" (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 12. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1224/2021, a judikaturu v něm citovanou). Tento přístup v dané věci zabránil odvolacímu soudu posuzovat, zda žalovaný při podání žaloby mohl v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, a zda jednal s nezbytnou loajalitou ke společnosti, tj. zda vystavil společnost riziku vzniku povinnosti nahradit dovolatelce její náklady předmětného řízení při respektu k zájmům společnosti.