Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky v usnesení sp. zn. 27 Cdo 955/2022, ze dne 9. 2. 2023 je usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným právním jednáním. Jednání po obsahové stránce neurčitá nebo co do formy (užití výrazových prostředků) nesrozumitelná, u nichž pro vadu projevu nelze stanovit právní následky, které by byly způsobilé účastníky zavazovat, označuje zákon za zdánlivá („nicotná“). Projev vůle není určitý, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nesrozumitelnost je spjata s výrazy, jimž nelze porozumět, takže obsah projevené vůle zůstává zahalen tajemstvím. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání nebo jen některé jeho části. „Nicotnost“ působí ex lege a soud k ní přihlédne i bez návrhu účastníků z úřední povinnosti.
K závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala.
Proti neurčitému usnesení valné hromady není zapotřebí protestovat, neboť na takové usnesení se hledí, jako by nebylo přijato.
Nejvyšší soud České republiky však rozlišuje případy, kdy je usnesení valné hromady neplatné z z důvodu, že jeho znění neodpovídá návrhu uvedenému v pozvánce na valnou hromadu. V takovém případě může jit o vadu, jejímž důsledkem může být neplatnost přijatého usnesení valné hromady (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1725/2017, ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1407/2019, či ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3973/2018).