Pakliže žalobce tvrdí promlčení zástavního práva, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo je promlčeno; pakliže tvrdí, že zástavní právo zaniklo, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo zaniklo; pakliže žalobce tvrdí vadu právního důvodu nabytí zástavního práva, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo neexistuje, resp., že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem

Jakým způsobem má být žalováno, pokud žalobce tvrdí promlčení zástavního práva? Je odpovídajícím prostředkem žaloba na určení, že zástavní právo je promlčeno, nebo že zástavní právo zaniklo nebo případně, že zástavní právo neexistuje? Právě těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 575/2023, ze dne 31. 10. 2023.

Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky zákonná ustanovení rozlišují situaci, kdy stav zápisu ve veřejném seznamu původně odpovídal skutečnému stavu, ale následně se skutečný stav a stav zapsaný ve veřejném seznamu mimoknihovně rozešel (§ 985 o. z.) – mezi tyto situace zákon výslovně řadí promlčení (taktéž zástavního) práva (srov. ustanovení § 618 o. z.) anebo zánik zástavního práva (srov. § 1379 o. z.) –, a situaci, kdy zápis byl proveden na podkladě vadného právního titulu (§ 986 o. z.).

Odlišuje-li zákon možnost vzniku nesouladu mezi zápisem ve veřejném rejstříku a skutečným právním stavem jako důsledek skutečnosti nastalé po zápisu práva (zástavního) do veřejného seznamu [jako důsledek jeho promlčení (§ 618 o. z.) nebo jako důsledek jeho zániku (§ 1379 o. z.)], od stavu, kdy tento nesoulad vznikl již v okamžiku tohoto zápisu do veřejného seznamu (jako důsledek vady titulu), a jsou-li pro každou z těchto situací rozhodná rozdílná skutková tvrzení, která z procesního hlediska dávají odlišný skutkový rámec sporu, je zcela legitimní závěr, že každé výše zmíněné skutkové i právní situaci odpovídá i nárok, který by měl být uplatněn.

Jinak řečeno, pakliže žalobce tvrdí promlčení zástavního práva, odpovídá znění ustanovení § 618 o. z. (§ 985 o. z.) žaloba na určení, že „zástavní právo je promlčeno“; pakliže tvrdí, že zástavní právo zaniklo, odpovídá znění ustanovení § 1379 o. z. (§ 985 o. z.) žaloba na určení, že „zástavní právo zaniklo“; pakliže žalobce tvrdí vadu právního důvodu nabytí zástavního práva (titulus adquirendi), odpovídá znění ustanovení § 986 o. z. žaloba na určení „že zástavní právo neexistuje“, resp., že „nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem“, popř. nelze vyloučit ani kombinaci těchto nároků (tzv. objektivní kumulace nároků).