Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 23. 10. 2019 č. j. 25 Cdo 1412/2019-362 konstatoval: „Nelze-li hrozící škodu odvrátit jinak než stavebními úpravami (vybudováním opěrné zdi), je uložení takové povinnosti podle § 2903 odst. 2 o. z. zcela na místě, a to i za situace, že stavba se bude zčásti nacházet na pozemku žalobce.“
Nejvyšší soud ČR se v citovaném rozsudku zabýval situací, kdy na pozemek žalobkyň stékala voda ze sousedního pozemku žalovaného, což vedlo k erozi zásypu stavby umístěné na pozemku žalobkyň. Žalobkyně se proto domáhaly, aby soud žalovanému ve smyslu § 2903 odst. 2 o. z. (podle kterého „Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.“) uložil povinnost vybudovat na svém pozemku opěrnou zeď, která by bránila další erozi pozemku žalobkyň. Žalovaný proti návrhu žalobkyň argumentoval mj. tím, že část opěrné zdi by podle žalobního návrhu měla vést nejen přes jeho vlastní pozemek, ale i přes pozemek žalobkyň, přičemž žalovaný na pozemku žalobkyň není oprávněn stavět, a nezískal by proto ani stavební povolení.
Podle Nejvyššího soudu ČR by však tato námitka mohla obstát jen v případě, že by žalobkyně se stavbou nesouhlasily. Soud zdůraznil, že „V případě souhlasu žalobkyň (který je možno předpokládat, když se v soudním řízení takového nároku domáhají) bude jen na účastnících, aby sjednali právní důvod umožňující stavbu (např. právo stavby ve smyslu § 1240 a násl. o. z. nebo jiné právo, jež občanský zákoník připouští). Sluší se dodat, že nesouhlasem se stavbou na jejich pozemku by žalobkyně samy zmařily realizaci, neboť plnění by se stalo z jejich viny nemožným. Ani okolnost, že by se stavba zdi s ohledem na ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. mohla stát součástí pozemku žalobkyň, uložení povinnosti nebrání. Jednak proto, že, jak již bylo uvedeno, záleží na dohodě účastníků, jakou úpravu vztahů zvolí, ale i proto, že zákon v § 2903 o. z. ukládá povinnost provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení škody, přičemž ohledně nákladů či vlastnictví k takovému opatření (zde stavbě) nestanoví žádná omezení.“
Skutečnost, že by stavební úpravy měly být žalovaným provedeny na pozemku žalobce, resp. že by se výsledná stavba mohla stát součástí pozemku žalobce, nijak nebrání tomu, aby byla žalovanému uložena povinnost ve smyslu § 2903 o. z. tyto stavební úpravy provést. Obsah soukromoprávního titulu pro provedení stavebních úprav na cizím pozemku (za jakých konkrétních podmínek budou úpravy provedeny) bude určen dohodou žalobce a žalovaného.