Osobnostní práva autorská jsou v Autorském zákoně vymezena taxativně a řadíme mezi ně (i) právo na zveřejnění díla, (ii) právo osobovat si autorství k dílu, (iii) právo autora na nedotknutelnost svého díla. (iv) právo na autorský dohled, a (v) právo na postmortální ochranu díla.

Autorské právo je právem absolutním (výlučným působícím erga omnes). Vyplývá z něj především právo autora s dílem libovolně nakládat, či jiným způsobem ovlivňovat jeho podobu a dále právo autora vyloučit třetí osoby z výkonu autorského práva.[1] Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), v platném znění ("Autorský zákon") je založen na dualistickém konceptu, který rozlišuje (i) výlučná práva osobnostní a (ii) výlučná práva majetková.

A. Výlučná práva osobnostní

Osobnostní práva autorská jsou v Autorském zákoně vymezena taxativně a řadíme mezi ně (i) právo na zveřejnění díla, (ii) právo osobovat si autorství k dílu, (iii) právo autora na nedotknutelnost svého díla. (iv) právo na autorský dohled, a (v) právo na postmortální ochranu díla. Vzhledem k osobnostněprávní povaze předmětných autorských práv stanoví Autorský zákon omezení co do dispozice s osobnostními právy. Výlučných osobnostních autorských práv se autor nemůže vzdát (smlouvou, prohlášením nebo jiným právním jednáním). Osobnostní autorská práva jsou současně nepřevoditelná[2]. Autor architektonického díla může třetí osobě poskytnout pouze souhlas[3] s užitím některého z jeho osobnostních autorských práv (např. ke změně autorského díla), v každém případě ale nedochází k převodu takového práva ani ke vzniku závazkověprávního vztahu mezi autorem a třetí osobou (nabyvatelem souhlasu). Upozorňujeme současně na to, že třetí osoba (nabyvatel souhlasu) nemá (oproti straně, které byla udělena licence nebo podlicence) žádnou možnost vynucení oprávnění výkonu užít osobnostní autorské právo.

Výlučných osobnostních autorských práv se autor nemůže vzdát (smlouvou, prohlášením nebo jiným právním jednáním). Osobnostní autorská práva jsou současně nepřevoditelná. Autor architektonického díla může třetí osobě poskytnout pouze souhlas s užitím některého z jeho osobnostních autorských práv (např. ke změně autorského díla), v každém případě ale nedochází k převodu takového práva ani ke vzniku závazkověprávního vztahu mezi autorem a třetí osobou (nabyvatelem souhlasu).

Právo osobovat si autorství k dílu

Právo autora osobovat si autorství je základním osobnostním právem autora. Autorství představuje základní podmínku vzniku a ochrany autorského díla. Právo osobovat si autorství svědčí pouze fyzické osobě, která dílo vytvořila. Jiným osobám Autorský zákon takové právo nepřiznává (včetně nabyvatelů licenčního oprávnění a zaměstnavatelů v případě zaměstnaneckých děl).[4]

Právo osobovat si autorství spočívá zejména v právu: (i) bránit se osobování svého autorství jinými osobami, (ii) na označení díla při jeho užití za přiměřených podmínek a (iii) rozhodnout o způsobu autorského označení při zveřejnění díla.

Právo autora na nedotknutelnost díla

Právo na nedotknutelnost díla je jedním z nejvýznamnějších osobnostních práv autora, které obsahuje: (i) právo udělit svolení ke změně či jinému zásahu do díla, (ii) právo na užívání díla způsobem nesnižujícím hodnotu díla a (iii) právo na autorský dohled.

Ve vztahu k právu na zachování integrity díla může autor udělovat třetím osobám souhlas k jednáním, která by jinak představovala ohrožení či porušení tohoto práva. Upozorňujeme však na to, že "souhlas se zásahem do integrity díla však v současném zákonném pojetí nemůže být předmětem licenční smlouvy (viz § 2358 ObčZ), může s ní však být formálně či časově spojen".[5]

Právu autora na integritu díla nelze rozumět tak, že autor je oprávněn bránit se proti jakýmkoli změnám díla bez ohledu na jejich rozsah a význam. Platí totiž, že obsahem práva autora na integritu díla jsou pouze takové změny díla, které představují zásah do formálního či obsahového pojetí díla (a nejde o změny nepatrné a marginální).[6]

Právo na autorský dohled

Za majetková práva autorská k architektonickému dílu lze považovat zejména (i) právo architektonické dílo užít, (ii) právo na odměnu při opětném prodeji originálu architektonického díla a (iii) právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním architektonického díla pro osobní potřebu.

Obsahovou součástí výlučného osobnostního autorského práva na nedotknutelnost díla je právo na autorský dohled. Jedná se o právo autora dohlížet na povinnost užívat dílo způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Ustanovení § 11 odst. 3 Autorského zákona konkrétně stanoví, že "je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo dohledu nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil". Výkon autorského dohledu je vyloučen tehdy, pokud autor s demonstrujícím užitím díla sám svolí.

V souvislosti s architektonickým dílem může být autorský dohled uplatněn nad prováděním projektové dokumentace[7], ale také nad samotnou stavbou[8]. Jakákoli změna architektonického díla jinou osobou, a to ve všech fázích rozpracovanosti díla podléhá dohledu autora. Od autorského dohledu podle Autorského zákona je třeba odlišit tzv. autorský či technický dozor nad realizací stavby, který je upraven zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Autorský dozor může být vykonáván nad realizací díla, až už jde o autorské dílo nebo obecné dílo, které nesplňuje pojmové znaky Autorského zákona. Autorský dozor spočívá zejména ve "vysvětlování jednotlivých vazeb a detailů projektové dokumentace pracovníkům dodavatele stavby, ke kontrole výstavby, ke komunikaci s úředníky stavebního úřadu, kde je autor díla zve na kontrolní prohlídky a objednává případné změny".[9]  Technický dozor pak slouží zpravidla k "zastupování investora před stavební společností a uplatní se spíše u velkých staveb. Ten, kdo provádí technický dozor, kontroluje fakturaci, dodržování termínů výstavby, atesty, certifikáty apod.".[10]

Právo na postmortální ochranu díla

Osobnostní práva zanikají smrtí autora. Platí však, že si po smrti autora nesmí nikdo osobovat jeho autorství, dílo může být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a pokud je to obvyklé, musí být uveden autor díla. Pokud bude postmortální ochrana díla porušena, mohou se ochrany domáhat osoby autorovi blízké nebo právnická osoba sdružující autory.

B. Výlučná práva majetková

Na rozdíl od osobnostních autorských práv je dále možné a obecně přípustné, aby autor třetí osobě udělil oprávnění k výkonu autorské dílo užít (prostřednictvím licence). Pokud však takové oprávnění třetí osobě poskytne, vzniká mu tím povinnost užití díla jinou osobou strpět.

Za majetková práva autorská k architektonickému dílu lze považovat zejména (i) právo architektonické dílo užít, (ii) právo na odměnu při opětném prodeji originálu architektonického díla a (iii) právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním architektonického díla pro osobní potřebu.

Právo dílo užít je základním a současně nejvýznamnějším majetkovým autorským právem. Autor má právo své dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným autorským dílem či jeho prvky. Autorský zákon prostřednictvím ustanovení § 12 odst. 4 vymezuje základní typy užití autorského díla s tím, že je možné jej užít i jiným než Autorským zákonem stanoveným způsobem.

Za nejvýznamnější práva užít architektonické dílo lze považovat: (i) právo na rozmnožování (např. stavbou), (ii) právo na rozšiřování (zpřístupňování architektonického díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k architektonickému dílu nebo jeho rozmnoženině), (iii) právo na půjčování (zpřístupňování architektonického díla v hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou), (iv) právo na vystavování architektonického díla nebo jeho rozmnoženiny, (v) právo na sdělování díla veřejnosti, (vi) právo na vytvoření odvozeného díla (původní architektonické dílo slouží jako podklad odvozeného díla). Na rozdíl od osobnostních autorských práv trvají majetková práva po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Na rozdíl od osobnostních autorských práv je dále možné a obecně přípustné, aby autor třetí osobě udělil oprávnění k výkonu autorské dílo užít (prostřednictvím licence). Pokud však takové oprávnění třetí osobě poskytne, vzniká mu tím povinnost užití díla jinou osobou strpět.

_____________________________________

[1]    Autor architektonického díla se může vedle nároků z titulu autorského práva domáhat i ochrany proti nekalé soutěži. Právo na ochranu proti nekalé soutěži je současně významné zejména v případech, kdy dílo autora nepodléhá ochraně Autorského zákona, protože nesplňuje jeho pojmové znaky.

[2]    Osobnostní práva autorská jsou nepřevoditelná jak z hlediska převodu translativního (zcizení), tak i převodu konstitutivního (zřízení užívacího práva třetí osobě).

[3]    Autor je oprávněn udělení takového souhlasu kdykoli odvolat.

[4] Ve prospěch některých dalších osob Autorský zákon pouze stanoví výjimky zejména co do označení díla (srov. § 58 odst. 4 a § 59 odst. 1 Autorského zákona).

[5]    TELEC, I., TŮMA, P. § 11 [Osobnostní práva]. In: TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 142.

[6]    Viz rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 13 Co 216/90.

[7]    Užitím architektonického díla v podobě architektonické studie jeho dvourozměrným rozmnožením do podoby projektové dokumentace.

[8]    Užitím architektonického díla trojrozměrným rozmnožením do podoby stavby.

[9]    SÝKOROVÁ, P. Autorské právo v architektuře. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, 103 s.

[10] Tamtéž.