Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 2451/2019, ze dne 27. 4. 2021, vyjádřil k podmínkám uplatnění práva odkupu podílu podle § 89 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen "ZOK ") a k následnému procesnímu postupu.
Podle Nejvyššího soudu, uplatní-li společník u ovládající osoby právo odkupu podílu podle § 89 ZOK, je povinností ovládající osoby (jsou-li věcné předpoklady aplikace § 89 ZOK skutečně naplněny), aby společníkovi, který právo odkupu uplatnil, učinila návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti (ve smyslu § 1732 odst. 1 o. z.). Ovládající osoba musí společníkovi, jenž právo odkupu uplatnil, navrhnout koupi jeho podílu za přiměřenou cenu, kterou je cena určená (za podmínek stanovených § 91 odst. 1 větou první a druhou ZOK) na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Přitom ovládající osobě nelze bránit v tom, aby společníkovi navrhla převod podílu za vyšší než přiměřenou cenu, a stejně tak nelze bránit ani tomu, aby se společník a ovládající osoba dohodli, že k převodu podílu dojde za cenu, se kterou obě strany souhlasí (aniž by bylo nutné určovat cenu převáděného podílu na základě posudku znalce).
Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost učinit společníkovi návrh na uzavření smlouvy o převodu jeho podílu ve společnosti – a to buď vůbec, anebo není-li navržená cena odkupu podílu přiměřená (nebo vyšší) – vzniká společníkovi právo, aby ovládající osobě sám navrhl uzavření smlouvy o převodu podílu, proti čemuž stojí povinnost ovládající osoby takový návrh přijmout (§ 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem ZOK). Nesplní-li ovládající osoba svoji povinnost přijmout návrh na uzavření smlouvy o převodu podílu společníka, který jí návrh na uzavření smlouvy učinil, do 15 pracovních dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu (§ 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem ZOK).
Povinnost ovládající osoby přijmout návrh společníka na uzavření smlouvy o převodu podílu ovšem nastupuje výhradně, navrhuje-li společník úplatné uzavření smlouvy o převodu podílu za přiměřenou cenu (ve smyslu § 89 ZOK). I zde se přitom cena podílu určí (nedohodnou-li se společník a ovládající osoba na převodu podílu za cenu, se kterou obě strany souhlasí) na základě posudku znalce jmenovaného soudem.
Již jen z toho je patrné, že postačí, aby společník v návrhu na uzavření smlouvy o převodu svého podílu na ovládající osobu co do určení přiměřené ceny odkázal na cenu, která bude určena znalcem, aniž by specifikoval (konkrétní) částku, za kterou má k převodu podílu dojít. Stejný závěr se podává také z toho, že stanovení konkrétní výše úplaty za převod podílu není podstatnou náležitostí smlouvy o převodu podílu, ujednají-li si smluvní strany dostatečně určitě alespoň způsob jejího určení.
Právě o tuto situaci jde i v případě nabídky společníka, který po marném uplatnění práva odkupu podle § 89 ZOK sám navrhuje uzavření smlouvy o převodu podílu s tím, že co do způsobu určení ceny odkazuje na (budoucí) posudek znalce jmenovaného soudem, jenž má přiměřenou cenu podílu určit. Obsahuje-li tedy taková nabídka společníka všechny „zbývající“ podstatné náležitosti smlouvy o převodu podílu tak, aby tato smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím, potom jde o návrh smlouvy o převodu podílu společníka ve smyslu § 329 odst. 1 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem ZOK
Domáhá-li se společník uzavření smlouvy u soudu (ve smyslu § 329 odst. 2 ve spojení s § 89 částí věty za středníkem ZOK), nebude znalec – na rozdíl od případu, kdy nabídku na uzavření smlouvy o převodu podílu činí ovládající osoba – jmenován postupem podle § 91 odst. 1 věta třetí ZOK (v samostatném řízení), nýbrž bude ustanoven postupem podle § 127 občanského soudního řádu v rámci řízení, v němž se společník domáhá uzavření smlouvy u soudu.