Nejvyšší soud České republiky se ve svém rozsudku ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 312/2019 vyjádřil k otázce aktivní a pasivní legitimace městských částí hlavního města Prahy v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majetku hlavního města Prahy. Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a statutem hlavního města Prahy vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, nakládají se svěřeným majetkem a vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném zákonem a statutem. Městské části mohou současně nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.
Dosavadní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu řešila zatím pouze žalobní legitimaci městských částí pouze ve vztahu k žalobě zápůrčí a vindikační, kde městským částem žalobní legitimaci byla přiznána a dále aktivní žalobní legitimaci městské části k podání určovací žaloby, kde naopak dovozena nebyla. Nově bylo nyní rozhodnuto i o žalobní legitimaci v řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Vzhledem k tomu, že městské části nehospodaří se svým majetkem, přestože s takto svěřeným majetkem nakládají se stanovenými omezeními z pozice vlastníka, není městská část spoluvlastníkem svěřeného majetku. Spoluvlastníkem může být stále pouze hlavní město Praha. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se přitom musí vždy účastnit všichni spoluvlastníci. Vzhledem k tomu, že zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví by se konstitutivně změnily vlastnické vztahy k nemovitosti, není podle názoru Nejvyššího soudu možné přiznat městským částem aktivní (ale ani pasivní) legitimaci v těchto řízeních a je tedy nutné trvat na obligatorní účasti hlavního města Prahy.
Na základě dosavadní judikatury by ale městským částem mělo být přiznáno alespoň postavení vedlejšího účastníka, protože bude mít na výsledku řízení právní zájem.