Nejvyšší soud: Pro výši vypořádacího podílu člena družstva je rozhodná skutečná hodnota jeho družstevního podílu ke dni zániku členství v družstvu.  Nelze však vycházet z ceny družstevních podílů nezatížených povinností splácet další členský vklad ve splátkách a platit příspěvky do úvěrového fondu potřebné k úhradě nákladů (dosud nesplaceného) úvěru, který si družstvo obstaralo za účelem výstavby bytového domu

Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 1173/2022, ze dne 22. 11. 2022 zabýval otázkou stanovení výše vypořádacího podílu člena družstva.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky je nezbytné vycházet ze základní premisy, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu jeho družstevního podílu ke dni zániku jeho členství. Nejvyšší soud České republiky neshledává žádný důvod k tomu, aby od této hodnoty byla odečtena částka odpovídající členem dosud nesplacenému dalšímu členskému vkladu. Je tomu tak proto, že zánikem členství v bytovém družstvu zaniká též vkladová povinnost člena družstva (§ 734 odst. 3 z. o. k.). Skutečnost, že člen ke dni zániku svého členství v družstvu svou vkladovou povinnost zcela nesplnil, se projeví právě v samotné skutečné (tržní) hodnotě jeho družstevního podílu ke dni zániku jeho členství.

Nelze vycházet z ceny družstevních podílů nezatížených povinností splácet další členský vklad ve splátkách a platit příspěvky do úvěrového fondu potřebné k úhradě nákladů (dosud nesplaceného) úvěru, který si družstvo obstaralo za účelem výstavby bytového domu. Měla-li by výše vypořádacího podílu člena odpovídat tržní hodnotě družstevního podílu nezatíženého těmito povinnostmi, byl by člen na úkor družstva (a tím i ostatních jeho členů) neodůvodněně zvýhodněn.

Pro výši vypořádacího podílu člena je proto rozhodná skutečná hodnota jeho družstevního podílu ke dni zániku členství v družstvu právě s přihlédnutím k tomu, že obsahem tohoto družstevního podílu byla též povinnost splácet další členský vklad ve splátkách a platit pravidelné příspěvky do úvěrového fondu (srov. § 595 odst. 1 z. o. k.).

Stanovy bytového družstva mohou v souladu s § 748 odst. 3 z. o. k. určit jiný způsob výplaty vypořádacího podílu než v penězích. Nelze vyloučit ani takové ujednání stanov, podle něhož družstvo vypořádací podíl svému bývalému členovi vyplatí tak, že na něj převede vlastnické právo k družstevnímu bytu, jehož byl nájemcem.

Vždy je však nutné mít na zřeteli, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany člena bytového družstva. Účelem (smyslem) právní úpravy práva na vypořádání (vypořádacího podílu) člena bytového družstva je nahradit členovi, jehož účast v bytovém družstvu za jeho trvání zanikla bez právního nástupce, majetkovou hodnotu (družstevní podíl), o níž v důsledku ztráty členství přišel.

Odpovídá-li výše vypořádacího podílu skutečné hodnotě bytu, který má být na bývalého člena družstva převeden (zejména za situace, kdy člen družstva zcela splatil členský vklad), nelze bez dalšího takovému způsobu výplaty vypořádacího podílu ničeho vytknout. Ze znění čl. 21 bodu 21.3 předmětných stanov se však podává, že by členka družstva (která do zániku svého členství v družstvu nesplatila podstatnou část dalšího členského vkladu) při tam stanoveném způsobu výplaty vypořádacího podílu obdržela víc, než jí na vypořádacím podílu náleží, a proto by družstvu musela rozdíl doplatit v penězích. Takové řešení odporuje smyslu právní úpravy vypořádacího podílu, a proto je nelze v poměrech projednávané věci prosazovat. Je tak správný závěr odvolacího soudu, podle něhož člence náleží výplata vypořádacího podílu v penězích.