Jednou z nejvíce frekventovaných otázek v praxi je otázka významu judikatury (ustálené rozhodovací praxe) v českém právním řádu, otázka její závaznosti a význam právní argumentace odkazem na existující soudní rozhodnutí.

Evropský soud pro lidská práva rozlišuje právo ve formálním a materiálním smyslu. Zatímco právo ve formálním smyslu je pouze to, co je jako právo označeno (v českém právním řádu zejména zákon), v materiálním smyslu je právem vše, co obsah práva ve společnosti skutečně ovlivňuje, tedy zejména i doktrína a relevantní soudní rozhodnutí (judikatura). Kontinentální právní řády odmítají závaznost precedentu a pracují převážně s institutem předvídatelnosti práva a jeho následků. Normativní účinky (normativní síla) jsou tak přiznány převážně tzv. ustálené (konstantní) judikatuře.

Nad významem judikatury se zamýšlela Adriana Kolková v rámci sekce FOCUS v příspěvku "Význam a závaznost judikatury v českém právním řádu".

Příspěvek vydáváme rovněž jako samostatnou publikaci.

Nastavení soukromí

Soubory cookie používáme, abychom mohli přizpůsobit obsah konkrétním uživatelům a analyzovat návštěvnost našeho webu. Kliknutím na možnost „Povolit vše“ s tím souhlasíte. Předvolby můžete spravovat tlačítkem Nastavení soukromí. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat. Informace o cookies