Výpis článků
Nejvyšší soud: Společník společnosti s ručením omezeným není oprávněn se sám domáhat náhrady tzv. reflexní škody. Nahrazením (pouze) reflexní škody společníkovi se nenahrazuje skutečná škoda způsobená společnosti. Nahrazení reflexní škody přímo společníkovi by naopak mohlo způsobit poškození ostatních společníků či věřitelů společnosti
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3333/2022, ze dne 19. 9. 2023 posuzoval oprávněnost společníka společnosti s ručením omezeným k tzv. reflexní škodě (škoda způsobena společníkovi na jeho podílu ve společnosti). Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky, společník společnosti s ručením omezeným není oprávněn se sám domáhat náhrady tzv. reflexní škody (tj. škody, která vznikla společnosti, a v jejímž důsledku […]
Evropský soud pro lidská práva: Politik může nést trestněprávní odpovědnost za komentáře třetích osob na sociální síti
Evropský soud pro lidská práva v rozsudku velkého senátu ve věci Sanchez proti Francii uvedl, že pokud se politici rozhodnou využívat sociální média pro politické účely a zřídí si na nich veřejně přístupný účet, může z toho pro ně za určitých okolností plynout i trestněprávní odpovědnost v souvislosti s příspěvky přidanými třetími osobami. Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva […]
Nejvyšší soud: Pokud došlo k odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy až poté, co kupující již tentýž majetek převedl na třetí osobu, nemůže realizované odstoupení od smlouvy mít vliv na věcněprávní vztah nabyvatele, neboť ten nabýval vlastnické právo k takovému majetku v době, kdy převodce byl ještě jeho vlastníkem.
Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 485/2023, ze dne 20. 9. 2023 zabýval otázkou ochrany dobré víry třetích osob při odstoupení od smlouvy. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky se ustálené judikatorní závěry Ústavního a Nejvyššího soudu ohledně ochrany dobré víry třetích osob (dalších nabyvatelů), byť přijaté za účinnosti občanského zákoníku 1964 (ve znění […]
Nejvyšší soud: Nepřijetí rozhodnutí spoluvlastníků o významné záležitosti (nepřijetí rozhodnutí spoluvlastníků o významné záležitosti týkající se společné věci ve smyslu § 1129 odst. 1 o. z.) je dostačující pro podání žaloby; splnění žádného dalšího předpokladu není nutné. Podání žaloby není podmíněnou žádnou lhůtou
Jaké jsou zákonné předpoklady pro podání žaloby v případě, že spoluvlastníci nedosáhnou potřebné dvoutřetinové většiny pro přijetí rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci ve smyslu § 1129 odst. 1 o. z.? Je podání takové žaloby podmíněno lhůtou? Tyto právní otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3689/2022, ze dne 22. 8. 2023. Podle […]
Nejvyšší soud: Zákon vytyčuje meze dokazování z vlastní iniciativy soudu tak, že činnost soudu se nesmí vyznačovat pátráním po důkazech. Jinak řečeno, soud svou vlastní aktivitou nemůže do sporu vnášet skutečnosti, pro které není podkladu v obsahu spisu a ve výsledcích dosavadního řízení
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3197/2022, ze dne 27. 9. 2023 stanovil za jakých podmínek může soud ve sporném řízení provést i jiné než účastníky navržené důkazy a rovněž meze dokazování z vlastní iniciativy soudu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky není soud při dokazování ve sporném řízení odkázán jen na formální návrh účastníka na provedení […]
Nejvyšší soud: Je-li vyhověno žalobě podané proti do té doby poctivému držiteli, ve které se žalobce domáhá proti držiteli určení svého vlastnického práva, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Ani když byl ve věci vydán pravomocný, leč později zrušený rozsudek zamítající žalobu na určení vlastnictví, nemělo to za následek založení či „obnovení“ poctivé držby
Jaký vliv má zahájení řízení o určení vlastnického práva na posuzování poctivosti držby? Právě touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3718/2022, ze dne 27. 7. 2023. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky účinek uvedený v § 995 o. z. [bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel […]
Nejvyšší soud: Za svá skutková zjištění soud nemůže vzít tvrzení účastníka jenom proto, že účastník na opačné straně sporu tato tvrzení „nezpochybňoval či nerozporoval“, neboť z takové nečinnosti účastníka ještě nevyplývá, jaký postoj tento účastník k tvrzeným skutečnostem z hlediska jejich pravdivosti a úplnosti zaujímá
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1313/2022, ze dne 21. 7. 2023 řešil právní povahu shodných tvrzení účastníků a podmínky, kdy je může soud vzít za svá skutková zjištění, včetně otázky, zda je soud oprávněn za svá skutková zjištění vzít tvrzení účastníka jenom proto, že účastník na opačné straně sporu tato tvrzení nezpochybňoval či nerozporoval. Podle […]
Nejvyšší správní soud: Hodnocení, jak potenciální nekalá obchodní praktika podle § 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, působí na průměrného spotřebitele, nemůže Česká obchodní inspekce nahradit spotřebitelskými podněty či stížnostmi spotřebitelů na jednání prodávajícího
Je Česká obchodní inspekce oprávněna nahradit hodnocení působení potenciální nekalé obchodní praktiky na průměrného spotřebitele spotřebitelskými podněty či stížnostmi spotřebitelů? Právě touto otázkou se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 10 As 313/2022-54, ze dne 9. 6. 2023. Podle Nejvyššího správního soudu, pokud Česká obchodní inspekce ukládá prodávajícímu zákaz uvedení na trh, distribuce včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití […]
Nejvyšší soud: Zvláštní úprava omylu při narovnání v § 1904 o. z. vylučuje obecnou úpravu omylu (nejde-li o omyl vyvolaný lstí) jen v rozsahu, co bylo mezi stranami sporné nebo pochybné. V tom, co mezi stranami nebylo sporné či pochybné, nelze vyloučit, že se strana uvedená v omyl bude moci dovolat své ochrany podle obecných pravidel o omylu podle § 583 a násl. o. z.
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3729/2022, ze dne 30. 8. 2023 vyjádřil ke vztahu zvláštní právní úpravy omylu při narovnání podle § 1904 o. z. a obecné úpravy omylu podle § 583 a násl. o. z. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky, zvláštní úprava omylu při narovnání v § 1904 o. z. vylučuje obecnou úpravu omylu […]
Nejvyšší soud: Důvod zamítnutí návrhu na zrušení rozhodčího nálezu podle § 33 zákona o rozhodčím řízení není dán tehdy, jestliže straně, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, nebylo zprostředkováno oznámení rozhodce rozhodčímu soudu o okolnostech, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti
Nejvyšší soud České republiky posuzoval v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2193/2022 procesní důsledky situace, kdy předseda rozhodčího senátu rozhodčího soudu sice oznámil rozhodčímu soudu okolnosti, které by mohly být významné pro posouzení jeho nepodjatosti, avšak okolnosti v oznámení nebyly dále zprostředkovány stranám rozhodčího řízení. Nejvyšší soud České republiky posuzoval zejména, zda platí i v takovém případě § 33 […]