Výpis článků
Pakliže žalobce tvrdí promlčení zástavního práva, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo je promlčeno; pakliže tvrdí, že zástavní právo zaniklo, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo zaniklo; pakliže žalobce tvrdí vadu právního důvodu nabytí zástavního práva, je odpovídajícím procesním postupem žaloba na určení, že zástavní právo neexistuje, resp., že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem
Jakým způsobem má být žalováno, pokud žalobce tvrdí promlčení zástavního práva? Je odpovídajícím prostředkem žaloba na určení, že zástavní právo je promlčeno, nebo že zástavní právo zaniklo nebo případně, že zástavní právo neexistuje? Právě těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 575/2023, ze dne 31. 10. 2023. Podle právního názoru Nejvyššího […]
Nejvyšší soud: Byla-li smlouva o zřízení služebnosti uzavřena jako úplatná na neurčitou dobu a vzájemná práva a povinnosti smluvních stran nedoznaly změny ani v jejich výkonu, pak oprávněný ze služebnosti není oprávněn ukončit tento smluvní vztah a závazek z něj vyplývající výpovědí podle § 1999 odst. 1 o. z.
Je možné ukončit smlouvu o zřízení služebnosti a závazek z ní vyplývající výpovědí podle § 1999 odst. 1 o. z.? Právě tuto otázku řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3596/2022, ze dne 30. 10. 2023. V dané věci byla v rámci dovolacího řízení Nejvyššímu soudu České republiky předložena jako v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešená otázka použitelnosti § […]
Nejvyšší soud: Ušlý zisk z neuzavřené smlouvy (z jejího nesplnění) není v příčinné souvislosti s ukončením jednání strany o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 1729 odst. 1 o. z.
Jaký má důsledek neuzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 1729 o. z.? Lze v takovém případě požadovat ušlý zisk z neuzavřené smlouvy? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3191/2022, ze dne 31. 10. 2023. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky samotné neuzavření smlouvy není možno ve smyslu ustanovení § 1729 o. […]
Nejvyšší soud: Žalovaný se ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. kvalifikovaně vyjádří (a zabrání tak fikci uznání nároku a vydání rozsudku pro uznání), jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává, a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) se v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2878/2023, ze dne 12. 10. 2023 vyjádřil k otázce obsahu kvalifikovaného vyjádření žalovaného ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. Podle právního názoru Nejvyššího soudu je rozhodovací praxe dovolacího soudu ustálena v závěru, že žalovaný se ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. […]
Soudní dvůr Evropské unie aktuálně vydal rozsudek o tzv. předběžné otázce, kterou položil Krajský soud v Brně v souvislosti s přezkumem veřejných zakázek v České republice. Soudní dvůr Evropské unie konstatoval, že česká právní úprava je v souladu s unijním právem
Krajský soud v Brně se v souvislosti s žalobou dodavatele proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské („ÚOHS“) soutěže dotazoval Soudního dvora Evropské unie („SDEU“), zda je v souladu s evropskými zadávacími směrnicemi, když česká právní úprava umožňuje zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v mezidobí mezi pravomocným rozhodnutím předsedy ÚOHS a před podáním žaloby proti tomuto rozhodnutí ke správnímu soudu. Z článku […]
Nejvyšší soud: Pojem „společníka“ jako osoby aktivně věcně legitimované k podání návrhu podle § 191 odst. 1 z. o. k. je třeba vykládat extenzivně tak, že se jím rozumí i osoba, která sice po přijetí usnesení valné hromady ztratila (bez právního nástupce) postavení společníka, usnesení valné hromady má ale nadále dopad do jejích práv a povinností založených jejím vztahem ke společnosti
Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 452/2023 ze dne 26. 10. 2023 posuzoval otázku vztahu § 191 odst. 1 z. o. k. (obsahujícího výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady spol. s r.o.) a § 258 o. z. (obsahujícího výčet osob aktivně věcně legitimovaných k podání návrhu na vyslovení […]
Pronajímatel je povinen ve výpovědi z nájmu bytu vymezit výpovědní důvod skutkově a je na soudu, aby posoudil, které ustanovení upravující výpovědní důvody na dané skutkové vylíčení dopadá, a zda jde skutečně o důvod, pro který může pronajímatel nájem vypovědět
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2068/2023, ze dne 18. 10. 2023 vyjádřil ke skutkovému vymezení důvodu výpovědi z nájmu. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky není v soudní praxi pochyb, že pronajímatel je povinen ve výpovědi z nájmu bytu vymezit výpovědní důvod skutkově a je na soudu, aby posoudil, které ustanovení upravující výpovědní důvody na […]
Není důvod sankcionovat nájemce za takové odchylky od dohodnutého účelu nájmu, které nemají podstatný vliv na využití nebytových prostor. Podpůrně lze poukázat i na současnou právní úpravu nájmu prostoru sloužícího k podnikání
Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2068/2023, ze dne 18. 10. 2023 zabýval otázkou odchylky od dohodnutého účelu nájmu, a to v kontextu předchozí právní úpravy. Nejvyšší soud České republiky v tomto rozsudku aprobuje odchylky od dohodnutého účelu nájmu za předpokladu, že nemají podstatný vliv na využití nebytových prostor. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky […]
Nejvyšší soud: Společník společnosti s ručením omezeným není oprávněn se sám domáhat náhrady tzv. reflexní škody. Nahrazením (pouze) reflexní škody společníkovi se nenahrazuje skutečná škoda způsobená společnosti. Nahrazení reflexní škody přímo společníkovi by naopak mohlo způsobit poškození ostatních společníků či věřitelů společnosti
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3333/2022, ze dne 19. 9. 2023 posuzoval oprávněnost společníka společnosti s ručením omezeným k tzv. reflexní škodě (škoda způsobena společníkovi na jeho podílu ve společnosti). Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky, společník společnosti s ručením omezeným není oprávněn se sám domáhat náhrady tzv. reflexní škody (tj. škody, která vznikla společnosti, a v jejímž důsledku […]
Evropský soud pro lidská práva: Politik může nést trestněprávní odpovědnost za komentáře třetích osob na sociální síti
Evropský soud pro lidská práva v rozsudku velkého senátu ve věci Sanchez proti Francii uvedl, že pokud se politici rozhodnou využívat sociální média pro politické účely a zřídí si na nich veřejně přístupný účet, může z toho pro ně za určitých okolností plynout i trestněprávní odpovědnost v souvislosti s příspěvky přidanými třetími osobami. Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva […]